.:: Maroko - Cestopis, fotografie a informace ::.
Úvod | Obsah | Náš příběh z Maroka... | Mapa | Náklady | Kontakty
25.září 2000 - pondělí

Ráno v 9 h. vyrážíme do mediny, kde se hned na nás nalepí nějaký malý kluk a chce nám dělat průvodce. Jdeme do musea Dar Bartha (keramika a další jiné krámy - ujde) a potom jdeme směrem k mederse Bou Inania. Kluka si nevšímáme a na jeho otázky neodpovídáme, tak nás opouští. Medersa je z nějakého důvodu zavřena a tak jdem hlouběji do mediny prohlédnout si mešity ve dne. Pak se na nás opět nalepí nějaký kluk a od něho již přijímáme nabídku na prohlídku za 10 DH s tím , že nám také ukáže koželužny. Ukazuje nám zákoutí mediny, mešity a dále nás zavede do koželužny. Odtud jdeme do další, kde však již chtějí vstup za každého 10 DH. Odmítáme a proto se ten kluk pěkně pohádá s majitelem. Pak jdeme k hrobkám Merenid, kde je také pěkná vyhlídka na město. Asi po 1,5 h. okruhu se vracíme a pak nás zavede k nějakému obchodníkovi s koberci (tvrdí, že je to jeho bratr), kde následuje mátový čaj a přehlídka koberců. Já neprojevuji zájem o nic, ale Honza si vybírá jeden kelim (docela velký a opravdu pěkný). Z první nabízené ceny 1070 DH se asi po 30 min. Honza dostává na cenu 230 DH. Říkáme (my jsme chudí studenti...) , že je to bohužel pro nás stále hodně drahé a tak se po chvilce dalšího přemlouvání rozloučíme. Kluk nás proto odvede k dalšímu obchodníkovi a Honza si u něho po asi 30 min. smlouvání kupuje kelim za 135 DH (je o něco menší, než předchozí). Cestou do hotelu se zastavíme v jedné z restaurací před branou Bab Bou Jeloud na jídlo. Já si dávám steak s hranolky, brambory, zeleninou a Fantu za 35 DH a Honza Tajine. Potom si zastavíme uložit koberec a vodu v hotelu. Po malé pauze jdeme opět do mediny, ale až na druhou stranu za mešitu Andalus k bráně Bab el-Ftouh. Při zpáteční cestě si Honza kupuje u jednoho obchodníka předražené 2 čepičky a hábit s kapucou (nosí ho snad každý druhý Marokánec). Opět to uložíme do hotelu a jdeme se podívat do Kasbah des Cherarda, na zahradu Bou Jelouda a pak do okolí Královského paláce, kde to pořádně prozkoumáme. V jedné ze zapadlých uliček poblíž Královského paláce nalezneme v krámku s fotoaparáty možnost připojení na Internet (15 DH/h.) Podíváme se co se děje v Praze (MMF) a odešleme několik e-mailů. Cestou nazpátek si koupíme nějaké koláčky a pak se ještě zastavíme na stejném místě, kde jsme obědvali na velkou sklenku mátového čaje. Při popíjení čaje vychutnáváme příjemnou atmosféru města Fés...

Hlavní brána do Královského paláce, Fés
Hlavní brána do Královského paláce, Fés
Celkový pohled na Fés
Celkový pohled na Fés
Zadní brána do Královského paláce, Fés
Zadní brána do Královského paláce, Fés
26.září 2000 - úterý

Ráno hotel opouštíme asi v 9 h. a před medinou si bereme petit taxi (4,5 DH), který nás zaveze na autobusové nádraží. Odtud odjíždíme v 10 h. do Azrou (18 DH). V Azrou jsme měli v plánu se najíst a podívat se do cedrových lesů, ale jak přijedeme do Azrou plány měníme.... Hlavním důvodem je autobus, který jede přímo do města zvané Er-Rachidia, ale také , že je Azrou docela díra a cedrové lesy jsou také na jiných místech v Maroku. Přestoupíme do autobusu a kupujeme lístek za 30 DH do Mideltu. Autobusáci si řeknou o nehorázných 15 DH za batoh, ale tomu se nedokážeme ubránit...další bus jede až hodně pozdě (to je velký rozdíl státní CTM a soukromé společnosti).V Mideltu, kde bus zastavuje asi na 30 min. pauzu se rozhodneme pokračovat až do Er- Rachidii. Nakoupíme něco k pití a zaplatíme 35 DH a pokračujeme dál. Cestou je možné pozorovat rozmanitou krajinu: oázy, pustiny bez živé duše, hory, cedrové lesy ... Asi 20 km před městečkem Rich nás zastihne pěkná bouřka se silným deštěm. V Rich (neprší) stavíme asi na 10 min. po chvilce se však opět přižene bouřka a déšť. Následně na to je možné sledovat, jak se všechny ulice vyprázdní. Do vojenského městečka Er-Rachidia (jsou zde vojenské školy a základny), přijíždíme za tmy a tak rychle hledáme nějaký levnější hotel, kterých tu moc zas není. Ubytujeme se po 15 min. smlouvání v hotelu Renaissance. Za cenu 77,5 DH máme pěkný pokoj s vlatní sprchou i umyvadlem, večeři a snídani. Nejde el. proud asi 40 min. v celé obasti a tak jdeme na večeři do restaurace ve vedlejší ulici asi až za 1 h. , kde si mužeme vybrat co chceme. Dáváme si kuře s hranolky, salátem a Fantou. V hotelu bydlí také 4 Španělé a a 2 další cizinci. Jdu se ještě projít sám po městě - nakoupit nějaké ovoce, vodu a jen tak se podívat po okolí. Dnešní den byl hlavně ve znamení přesunů ...

Okolní krajina při cestě do Er- Rachidii
Okolní krajina při cestě do Er- Rachidii
Pohled na Er- Rachidii z terasy hotelu
Pohled na Er- Rachidii z terasy hotelu
Úklid v ulicích Er- Rachidii
Úklid v ulicích Er- Rachidii
27.září 2000 - středa

Po skvělé snídani v hotelu (bagety, máslo, džem, džus z pomerančů, mléko s kávou) nám majitel hotelu nabídne, jestli nechceme společně s jeho synovcem do pouště Erg Chebbi (oblast Merzouga). Má tam prý také cestu ... Souhlasíme a tak jdeme na stanoviště grand taxi, kde nastoupíme do starého mercedesu a společně se 3 dalšími lidmi a synovcem (včetně řidiče celkem 7 lidí) jedeme za 20 DH do Rissani. V Rissani se přesuneme uličkami až k nějakému malému krámku na hlavní a zde čekáme než pojede nějaká dodávka rozvážející potraviny po vesnicích v poušti. Po asi 30 min. čekání odchytneme projíždějící dodávku (Mercedes) a za 20 DH odjíždíme směr poušť. Dodávka veze nějaké potraviny (mátu,krmení pro kozy, chléb- na tom máme batohy - hygiena především !) a celkem je nás celkem 13. Po asi 10 min. zastavujeme v nějaké vesnici a řidič se tam jde snad pozdravit s celou vesnicí ! Konečně po 15 min odjíždíme (pěkné vedro...) a jedeme kamenitou pouští asi 1,5 h . Cesty nejsou občas vůbec vidět, ale přesto úspěšně vystupujeme za jednou malou vesnicí (15 hlín), uprostřed kamenité pustiny a velkými písečnými duny u jednoho hliněného baráku vypadající jako malá pevnost. Vyklube se z toho hotel Ksbah-Aior, protože se nám líbí (je jako nový, čistý, sprchy super...) bereme ho za 40 DH. Synovec, který nás sem zavedl se velice dobře zná s klukama co to tady vedou. Potom nám při mátovém čaji nabízí společně s nějakým klukem , kterého jsme potkali již v Er- Rachidii asi 2 h. výlet na velbloudech pouští za 100 DH (z 300 DH). My odmítáme a nejsou moc nadšeni , také po tom co jim řekneme, že chceme odjet již zítra... Jdeme se projít na duny a do malé vesnice, která je odtud asi 700 m. Po té co se vrátíme, zjišťujeme, že do hotelu přijeli 2 Japonky a skupinka Španělů (3 holky-3 kluci) s vlastním vozem. Objednáme si jídlo a po 17 h. si dáváme brochette s hranolky a Fantou. Maso mělo být hovězí, ale z čeho bylo to nikdo z nás neví... možná velbloudí, protože ten pes tam ráno byl. Jdeme opět na duny a tentokráte pozorujeme západ Slunce. Večer hrají berberští kluci na bubny, synovec drnká na kytaru a skoro všichni vypadají pěkně zkouřený, kromě Japonek ... Přesouváme se na pokoj a následuje spánek (Japonky to také balí brzo). Ještě dlouho tam vyhrávají ...

Hotel Ksbah-Aior v oblasti Merzouga
Hotel Ksbah-Aior v oblasti Merzouga
Velbloudi u kempu na poušti, oblast Merzouga
Velbloudi u kempu na poušti, oblast Merzouga
Písečné duny  pouště Erg Chebbi
Písečné duny pouště Erg Chebbi
28.září 2000 - čtvrtek

Ráno vstávám brzy a podívám se na východ Slunce, ale pak jdu ještě na chvilku spát. V 8 h. opouštíme hotel a jdeme k cestě, která vede před hotelem. Zde čekáme jestli někdo nepojede směrem z pouště a to z důvodu, že jsme si nedomluvili odvoz zpět na ráno.... Po malé chvilce nám doporučí jeden chlápek z hotelu, aby jsme šli před Tourist Depot (obchod s upomínkovými předměty) v blízké vesnici.Ve vesnici stojí nějaký terénní taxi s turisty a zkoušíme štěstí, jestli nás nesvezou... Nějaký chlápek nám řekne, že máme počkat uvnitř obchodu a že to dohodne s řidičem. Po chvilce diskuse, nám nabízejí odvoz za neuvěřitelných 300 DH za osobu. Snažíme se smlouvat, ale nemá to vůbec cenu. Při odjezdu řidič, řekne poslední sumu 250 DH a tu samozřejmě odmítáme.Honza si mezitím povídá s lidmi od obchůdku a já se snažím stopnout nějaké jiné auto, ale je to skoro nemožné. Pokud mi auto zastaví, hned se opět rozjede, ale až po tom co si mezi sebou Marokánci něco řeknou. Rozhodneme se, že půjdeme pryč od obchodu a to z toho důvodu, že nám Marokánci schválně brání v odjezdu. Odcházíme a já si všimnu projíždějícího Peugeota 205 a tak se ho snažím zastavit. Podaří se nám to a francouzský manželský pár z La Rochelle nás, za nelibosti místních lidí, odváží v 09:30 směrem Erfoud. Je to tak malé auto, že batohy máme na klíně, ale nám to nevadí, protože jsme již vysvobozeni z rukou místí mafie … Během cesty si povídáme a máme možnost se dozvědět např. že: paní byla také v Indii a projížděla Rajasthan, pan pracoval 2 roky v Maroku, mají malou dceru (20.2.2000),kterou hlídá babička, jsou v Maroku jenom týden a v Marakéši si pronajali auto, příští pondělí už jsou zpět ve Francii atd. Manželé se nás ptají kam chceme a přitom zjistíme, že jedou do stejného města, které máme v plánu také navštívit. Nabídnou nám společnou cestu do Tinerhiru, kterou samozřejmě přijímáme. Máme v plánu navštívit soutěsku Todra Gorge, která je asi 15 km od Tinerhiru. Jedou s námi směrem k soutěsce, protože cestou má být nějaké restaurace, kterou již dříve navštívili. Vystupujeme a loučíme se s nimi před restaurací, která je asi 4,5 km od soutěsky. Odtud jdeme pěšky až k hotelu La Valéé, který se nachází na okraji vstupu do soutěsky.Ubytujeme se každý za 35DH , objednáme si večeři na určitou hodinu a jdeme se projít asi 7km kaňonem a zase zpět. Na začátku kaňonu se dáme do řeči s několika Marokánci a je zřejmé, že jsou těžce poznamenáni návštěvami lidí z České republiky, protože po nás chtějí "pivo, slivovici, becherovku …". Vracíme se již skoro za tmy a u hotelu si dáme mátový čaj, Fantu a objednanou večeři. Během večeře asi okolo 19:30 h. přijedou dvě výpravy mladých lidí v LandRoverech, které se ubytují také v našem hotelu.

Oáza v Tinerhiru
Oáza v Tinerhiru
Kaňon Todra Gorge
Kaňon Todra Gorge
29.září 2000 - pátek

Ráno vstáváme před 08:00 h. a po společné snídani (chleba, máslo, marmeláda, med, čaj, káva) s výpravou, opouštíme hotel. Jdeme pěšky od hotelu La Valee směrem do údolí k Tinerhiru , protože zde není žádné auto ani taxi.Po malé chvilce stopneme karavan dvou malých Francouzů (kluk a holka), kteří nás svezou pouze asi 7 km směrem dolů, protože tam se nachází opravna aut do které mají namířeno.Vystupujeme a při tom zahlédneme místní autobus (dodávka), který zastavíme a jdeme s ním (za 5 DH) až na autobus. nádraží v Tinerhiru. Zde si zaplatíme jízdenku autobusem ( velký mercedes-dodávka) do Ouarzazate (35 DH ). Do autobusu se nacpe asi 21 lidí, šofér sedí s jedním chlapem na jednom sedadle, ale mi sedíme pohodlně, každý na samostatné sedačce. Vyjíždíme se zpožděním asi v 10.30 h. Cestou někteří lidi vystoupí, takže se jede celkem dobře, dokonce jedou s námi taky dva bílí.Během cesty zastavujeme v jedné větší vesnici asi na 25 minut, aby se 5 lidí z autobusu mohli jít pomodlit do místní mešity….! V Ouarzazate jdeme asi 1 km od autobus. zastávky do hotelu El-Salam. Za ubytování chtějí přes 50 DH za osobu a nechtějí ani smlouvat a proto odcházíme. Asi 100 m od hotelu nás zastaví chlápek (křičel na nás z auta) a nabízí nám hotel El-Salam . My mu odpovíme, že jsme tam byli a chtěli moc peněz a proto jdeme jinam. On (prý majitel hotelu) nám nabízí pokoj za 30 DH. Po kontrole pokoje to bereme, ale po chvilce měníme pokoj kvůli poruše zámku ( podařilo se mi ohnout klíč) za jiný také dobrý.Vedle hotelu je malý supermarket, taková střední samoobsluha. Kupujeme vodu, najíme se naproti hotelu a pak se jdeme zeptat na stanoviště grand taxi kolik stojí jízda do Kasbah Ait Benhadou. Podaří se nám stáhnout cenu z 300 DH na 150 DH (tam i zpět), ale i to je pro nás dva moc (šílená taxi mafie). Bojíme se také, že díky silnému větru a následnému prachu, který momentálně je, nic neuvidíme a radši se jdeme podívat na Kasbah Taourirt´a ve městě.Cestou jdeme kolem krámku, ze kterého vyjde kluk a chce po Honzovi, abych mu napsal nějaký dopis v angličtině. Honza to přijímá a tak se píše dopis nějakému Petrovi z Londýna. Diktuje starší brácha toho menšího kluka a jedná se o pozvání na svatební slavnost.Pak si chvíli povídáme o Berberech, doporučuje nám také některá místa v Maroku, která máme navštívit. Je to asi majitel toho krámku, protože říká, že jezdí s karavanami do Mauretánie a vozí nějaké zboží.Odcházíme a jdeme se podívat do kasbah. Při odchodu ještě slíbíme, že se na zpáteční cestě stavíme na čaj (už jsme pak, ale nešli ).U kasbah nás odchytne nějaký malý kluk a provede nás uličkami a také nás dokonce zavede k sobě domů.Ukazuje nám jak bydlí a učebnice které používá na učení ve škole. Bere si Honzovu adresu, protože si chce s někým dopisovat. Honza si vezme pro změnu jeho adresu, aby mu poslal pohled z Čech. Je velmi milý a dokonce nechce žádné peníze při našem odchodu. Přesto mu dáme každý 5 DH a jdeme se projít již sami.Když odcházíme je již palác uzavřený a tak jdeme směrem do jiné části kasbah. Cestou se na nás přilepí chlápek (promítač v kině) a zcela nenápadně nás provádí po kasbah. Mluví pouze francouzsky, ale Honza mu celkem dobře rozumí. Ukazuje nám židovskou část, mešity a uličky, ve kterých se natáčeli různé filmy: Legionář, Abraham …Po chvilce nás zavede k nějakému prodejci koberců. Zde si dáme čaj a začne již klasické přemlouvání k nákupu koberce. Má smůlu, po tom co nám předvede asi 15 různých koberců mu řekneme, že nic kupovat nebudeme, protože již koberec máme.Je to profesionál a tak to chápe, jenže na nás zaútočí s jinou nabídkou s kterou jsme nepočítali….Zavede nás do další části domu, kde nám začne nabízet nějaké jejich koření, berberskou medicínu a nějaké jiné blbosti (čaje,kafr,…).Já se opět ubráním, ale Honza si kupuji sušený mátový čaj a nějaké voňavé koření - prý proti chrápání (vše za 40 DH !). Odcházíme a chlápek co nás provázel po kasbah, ačkoliv jsme nechtěli, po nás chce nějaké peníze. Neplatíme nic, protože jsme přece chudí studenti a jdeme směrem na autobus. nádraží CTM zjistit různé autobusy. Na hotelu sprcha neteče, ačkoliv předtím tekla, takže se nemyjeme a do pozdních večerních hodin plánujeme další část cesty po Maroku.

Kasbah Taourirt´a, Ouarzazate
Kasbah Taourirt´a, Ouarzazate

Předcházející strana Zpět na titulní stranu Následující strana
.:: © 2000 - 2006 Pavel Světlík ::.